O prázdninách jsme nejprve vyrazili na prodloužený víkend do Štýrska. Krátké shrnutí zde
Na letošní hlavní letní dovolenou jsme se vydali s naší již tradiční partnerskou rodinou Davidových (:good:)
Měli jsme v plánu probádat Jižní Tyrolsko, Dolomity a oblasti v blízkosti Lago di Grada (i trochu dále).
Původní plán: Plán léto 2018
Jako již tradičně pořádala vlastní CK Kolda 😀
1 země (Itálie), 4 provincie (Trentino-Alto Adige/Südtirol, Benátsko, Lombardie, Emilia-Romagna)
3 ubytování, najeto celkem 3 033 km (:boast:)
- Den
Vydali jsme se společně s rodinou Davidovou na cestu ráno v 7:07. Jeli jsme směr Vídeň, Bruck an der Mur, Murau a zastavili jsme na oběd v zájezdním hostinci Schafferwirt za Murau.
Dále jsme pokračovali přes St. Michael im Lungau, kde jsme se měli původně setkat s rodinou Ferner, ale protože změnili plány a nebyli doma, pokračovali jsme dále na Lienz, Bruneck až do vesničky Rü (San Vigilio di Marebbe), kde jsme se ubytovali u rodiny Schanung v jejich apartmánovém domě Maso Corjel. Ubytování je v cca 1300 mnm, takže teploty zde byly optimální (na rozdíl od údolí, kde v Brunecku bylo 35°C).
Agriturismo Maso Corjel Fam. Schanung, San Vigilio di Marebbe
- Den
Ráno jsme se přesunuli k Brunecku ke spodní stanici lanovky na Kronplatz. Vyjeli jsme na kopec, prošli se a podívali se do muzea R. Messnera (MMM Corones), které projektovala Zaha Hadid. Muzeum je velmi impozantní a stojí za návštěvu.
Po záslužném občerstvení, jsme ještě stihli zvonění zvonu, který je umístěn na vrcholu Kronpaltzu.
Po návratu do údolí, jsme odpoledne pojali odpočinkově a navštívili místní plavecký areál (Cron4 Hallenbad).
- Den
Ráno jsme sjeli do města Bruneck, prošli si centrum, navštívili prodejnu s muzeem špeku (ráj na zemi) a po obědě jsme se vydali na hrad Ripa, kde je další muzeum R. Messnera (MMM Ripa) a prolezli ho skrz na skrz. Někteří z nás vystoupali až na věž ( i přes šílené vedro) a pokochali se pohledy na Bruneck a okolí.
- Den
Tento den jsme se vydali do přírody. Navštívili jsme zajímavý přírodní úkaz Erdpyramiden (u vesničky Perca) a prošli se podél vodopádů u městečka Taufers. Cestu dolů jsme si zpestřili sjezdem na Fly-Line Wasserfall (kromě Simči, která nás, ale aspoň dole zachytila na video :-)). Poté jsme se ještě vydali na Hrad Taufers a cestou zpátky navštívili muzeum hasičských přileb. Tady se musím přiznat, že jsme to trochu hledali (i když se nakonec ukázalo, že je to hned vedle hotelu u silnice) a po konzultaci s místní domorodou babčou, jsme vyjeli až k zámečku (hradu) Neuhaus, kde jsme zjistili, že zde muzeum není a zámek (hrad) je v soukromích rukou. Nicméně zde byla příjemná hospůdka, tak jsme se aspoň občerstvili a od obsluhy zjistili správné umístění muzea.
- Den
Tento den nás čekal náročnější den. Hned po ránu (odjezd v 7:00) jsme vyrazili směr Tre Cime. Po zaplacení 30Eur jsme vyjeli až na horní parkoviště u chaty Rifugio Auronzo. Z tohoto místa jsme vyšli na túru kolem Tre Cime (Drei Zinnen). Cesta nám zabrala cca 4 hodiny. Jde se prakticky celou dobu téměř „po vrstevnici“ a stálo to za ty panoramata. Jen je opravdu dobré si přivstat a vyrazit co nejdříve. Později zde bylo již hodně lidí.
Po sjetí zpět do údolí jsme poobědvali u jezera Misurina a vyrazili k jezeru Braies, kde se někteří z nás koupali a plavali, někteří se jen smočili po kolena 🙂
- Den
Vydali jsme se na cestu plnou serpentin :-). Dojeli jsme přes Alta Badiu a Arabbu až do sedla Passo Pordoi a vyjeli na panoramatickou vyhlídku Sass Pordoi. Počasí sice nebylo úplně ideální pro úplná panoramata, ale i tak to bylo úchvatné. Mimo jiné bylo zvláštní pozorovat zelené louky a všechna místa, která známe jen ze zimy a pokryté sněhem. Poté jsme v sedle ještě navštívili památník Fausta Coppiho a památník obětem válek. Dále jsme se vydali směrem do Canazei a na oběd zastavili u nám známé restaurace Lupo Bianco (ze zimních návštěv). Překvapilo nás, že v místech kde v zimě podjíždíme silnici je nyní jezírko :-). Po dobrém obědě jedeme dále přes Canazei až do Passo Fedaia a historickou lanovkou „na stojáka“ vyjíždíme pod ledovec Marmolada. Čekáme chladno, ale překvapuje nás vedro. Pohybujeme se zde normálně v krátkém rukávu. Po cestě dolů sjíždíme zpět do Canazei, kde u místního řezníka kupujeme dobroty na gril a v pekárně úžasný „apfelstrudel“. Večer zakončíme grilováním a dobrým italským vínem, které dostáváme od paní domácí.
- Den
Tento den jsme se vydali po stopách 1. světové války a linie vojáků Rakouska-Uherska a Itálie.
Lanovkou jsme vyjeli na kopec Lagazuoi a pak postupně přes vyvrtané cesty skrze skálu sestoupali až do údolí.
Poté jsme navštívili nedalekou pevnost Tre Sassi.
Po obědě v údolí Alta Badia jsme se ještě vydali lanovkou ke kapli Dlijia da la Crusc a odtud cca 2km ke sněhové jeskyni, která ani v tomto parném létě neroztává.
- Den
Čekal nás přesun do Trenta. Vzhledem k vysokým teplotám jsme vynechali zastávku v geoparku a jeli rovnou do hotelu. Po obědě, ubytování a odpočinku jsme se vydali do města a prošli historické centrum. Podvečerní procházku jsme zakončili dobrou večeří u katedrály.
Hotel Everest, Trento
- Den
Po dobré snídani jsme se vydali na poslední ubytování. Vzhledem k tomu, že na nás majitel již čekal, vynechali jsme cestu přes náhorní plošinu (a tím vynechali botanickou zahradu) a jeli rovnou po dálnici. Po ubytování nás čekalo odpočinkové odpoledne, koupání v bazénu, Aperolspritz a relax. Večer pak za námi přijela Andrea a Honza Jačiskovi, aby s námi strávili společnou dovču.
Cà Fabiani, Loc. Piantim di Mori
- Den
Tento den jsme jeli k jezeru Lago di Garda do městečka Riva del Garda. Podívali jsme se na vodopád do jeskyně Grotta Cascata Varone, prošli si uličky městečka, někteří z nás navštívili místní Reptiland (hadí zoo) a vystoupali k pevnosti Forte Garda.
- Den
Vyrazili jsme do městečka Malcesine a lanovkou jsme vystoupali na Monte Baldo. Zde jsme se pokochali panoramaty na Lago di Garda, občerstvili se na příjemné terásce a pak sjeli opět lanovkou dolů. Opět se nám vyplatilo jít sem hned z rána, což nás utvrdila ta fronta lidí dole. Poté jsme navštívili samotné historické městečko a hrad a následně poobědvali ve Speck Stube (dobrá žebra).
- Den
Navštívili jsme muzeum olivového oleje v městečku Bardolino a muzeum vína tamtéž (první bylo zajímavější), obě zároveň i s prodejnou a možností degustace. Poté jsme odjeli k úchvatnému poutnímu místu – Madonna della Corona Sanctuary, které je jakoby přilepené na skálu. A pak již přes úžasnou cestu plnou serpentin, stoupání a klesání jsme dojeli až na naše ubytování 🙂
- Den
V brzkých hodinách jsme se vydali do Verony, navštívili arénu (prakticky jako první návštěvníci ten den), prošli město, prohlédli si dvorek s balkonem Julie (není to sice pravé, ale turistům to zřejmě nevadí :-)) i další památky města a poobědvali. Při návratu k parkování jsme procházeli kolem arény, kde už stál dlouhý had lidí, čekajících na vstup – opět se nám vyplatilo si přivstat.
- Den
Brzy ráno jsme se vydali do Maranella do Muzea Ferrari, čekalo nás cca 180km (necelé 2 hodiny jízdy) Při příjezdu nás hned odchytl borec v tričku Ferrari, ukázal parkovací místo a vedl nás k vozům Ferrari. Během chvilky jsme pochopili, že tu parazitují na muzeu a nabízejí projížďky v autech Ferrari, což jsme při shlédnutí ceníku hned odmítli. Vlastní muzeum bylo o cca 100m dále. Takových firem je zde hned několik. Po prohlídce muzea v Maranellu jsme se přesunuli do Modeny a navštívili muzeum Enza Ferrariho. Moderní budovu navrhl architekt Kaplický. Byla zde výstava Ženy a Ferrari (Rosso&Rosa) a ve staré budově výstava motorů. Poté jsme se ještě vydali kousek odtud k Maserati, ale zde zjišťujeme, že mají celozávodní dovolenou a tak jsme jen nahlíželi skrze skleněnou výlohu. Jelikož v okolí nebyla žádná restaurace, přejeli jsme zaparkovat k centru a šli hledat restauraci. Bohužel Modena byla jako město duchů. Buď jsme narazili jen na bary, nebo zavřené restaurace (asi 3) a jediná restaurace, která měla otevřeno, měla jen nabídku bufetu za cca 20 Eur na osobu. To jsme zamítli a později raději poobědvali na zpáteční cestě u Autogrilu.
Po naší zkušenosti jsme trochu poupravili slogan: „Vidět Modenu a zemřít – hlady“ (:dash:)
- Den
V cca 8:15 jsme předali apartmány majiteli a vydali se na cestu domů. Cestou jsme zastavili v Kufsteinu na oběd, podívali jsme se do obchodu sklárny Riedl a pak už zamířili zpět do Brna, kam jsme přijeli v cca 20 hod. (po Salcburk byla dost plná dálnice). Dovolenou jsme zakončili večeří (a zaslouženým pivem) v Restauraci Laguna.
Fotky jsou zde
Videa zde
