Jako náš hlavní cíl letošní dovolené bylo Toskánsko. Abychom to nejeli na jeden zátah, naplánovali jsme část prvního týdne pobyt v našem oblíbeném zimním středisku St. Michael im Lungau. Na druhou (delší 🙂 ) půlku dovolené se k nám přidala naše „druhá část velké rodiny“ Davidovi. Do zpáteční cesty jsme pak naplánovali oddych v Grazu.
Jako již tradičně pořádala osvědčená vlastní CK Kolda 🙂 #ckkoldatour
2 země (Rakousko, Itálie), 4 regiony (Salcbursko, Korutany, Štýrsko, Toskánsko), 3 ubytování, najeto celkem 3 301km
1. den
Plán byl vyjet v 9:09, ale vyrazili jsme s cca půlhodinovým předstihem :-). První zastávkou po cestě byl viadukt Kalte-Rinne na Semmerinské železniční trati. Poté jsme se vydali přímo do městečka Semmering, cestou jsme viděli krásnou krajinu a vlnící se trať i viadukt Adlitzgraben. Na nádraží v Semmeringu jsme si prohlédli malé muzeum a pokračovali dále na oběd do městečka Bruck an der Mur. Tam jsme navštívili naši již známou restauraci Riegler a dali si vynikající oběd. Po obědě jsme pokračovali směr Lungau. U Zeltwegu jsme ještě navštívili vojenské letecké muzeum a pak jsme již dorazili do cíle k Brigittě Ferner.
2.den
I přes zamračenou oblohu jsme vyjeli směr Maltské údolí. Bohužel již cestou začali padat první kapky. Po příjezdu k vodopádu Fallbachfall, který jsme viděli již před 5 lety z auta, ale tentokrát jsme chtěli jít až k němu, jsmenBohužel na místě zjistili, že přístup k němu je placený a je přes vodní zážitkový park Wassererlebnis Maltatal. Vzhledem k počasí a ceně se tudíž kocháme jen z povzdálí. Pak se přesunujeme na druhou stranu řeky Maltatal k potoku Gößbach a vydáváme se ke kaskádám vodpoádů Gössfälle. Projdeme si asi 2,5 km okruh a vracíme se pro zesilující déšť do Gmündu. Zde si procházíme městečko a dáváme si dobrý oběd v restauraci na náměstí. Pak se vracíme do St. Michaelu.
3. den
Vzhledem k předpovědi počasí jsme zaměnili v plánu 4. den za třetí a vydali se do oblasti Turracherhöhe a navšívili muzeum kamenů Mythos Edelstein Kranzelbinder. Bylo úchvatné vidět co dokáže vytvořit příroda. A také šikovné ruce těch, co s těchto kamenů vytvoří špek, hodiny nebo stolek. Pokarčovali jsme dále do údolí a zavítali do hadí zoo (Reptilienzoo Nockalm), kde mají opravdu krásné kousky na dívání. Dále jsme pak pokračovali přes Bad Kleinkirchheim až do Alpen Wildpark Feld am See. Zde jsme si prošli nejen muzea s vycpanými exponáty, tak venkovní výběhy s živou zvěří. Cestu zpět jsme si zpestřili 52 serpentinami na panoramatické cestě Nockalmstraße se zastáv Při návratu jsme se zastavili v informačním centru a koupili si vstupenky na středeční východ slunce.
4. den (Původně třetí 🙂 )
V 8:08 jsme odjeli ze St. Michaelu do Riedingtalu. Po vystoupení z autobusu jsme se vydali cestou zpět k vodopádům Brünnwandquellen (zajímalo by mě, jak se Brno dostalo do názvu 🙂 ). Odtud jsme pak stoupali a stoupali až do cca 1 850 m n.m. na chatu Jakoberalm. Zde jsme se občerstvili radlerem z přírodní lednice J a pro zhoršující se počasí (aspoň nám to tak v tu chvíli připadalo) jsme zredukovali cestu po vrstevnici k chatě Franz-Fischer-Hütte a vydali se jinou cestou zpět do údolí. Zde jsme se prošli kolem jezera (přehrady), podívali se do kapličky Hubertuskapelle a poobědvali v Gasthaus Schliereralm.
5. den
Budíček byl ve 4:30 🙂 Před pátou jsme se lanovkou vyvezli na Speiereck a vyšli si ještě nahoru až k místu kde stojí Peterbaurkreuz a odtud sledovali východ slunce. Bylo to úchvatná scenérie. Poté jsme sestoupali zpět k chatě Peterbauernalm a dali si výbornou snídani. Po absolvování cesty lanovkou zpět do údolí jsme se vrátili na chvíli zpět na ubytování. Na doporučení Brigitti jsme se pak vydali k jezeru Prebersee, kde jsme se prošli a pak pokračovali na Murau. Cestou ještě se zastávkou u vodopádu Günster. Po příjezdu do Murau jsme si prošli městečko, dali si dobrý oběd v pivovarské restauraci a vrátili se na parkoviště k autu. Jelikož max. doba stání byla povolena jen na 3 hodiny, rozhodli jsme se přeparkovat blíže zámku. Bohužel jsme nenašli parkoviště přímo u zámku a blízka parkoviště jsou plná, vrátili jsme se na původní místo. Cestou se ale spustil takový slejvák z přicházející bouřky, že měníme plán a návštěvu zámku rušíme. Vraceli jsme zpět na St. Michael, postupně se počasí opět zlepšovalo a tak jsme ještě navštívili hrad Finstergrün.
6. den
Z Katschberghöhe jsme vystoupali až na Gamskogelhütte, kde jsme se občerstvili a pak pokračovali cestou za Tschaneck až k Pritzhütte a zpět na Katschberg Byla to příjemná cca 8km dlouhá procházka.
Navečer jsme pak již očekávali příjezd rodiny Davidových, kteří přijeli v cca 20 hod 🙂
7. den
Ranní déšť nevěstil asi nic moc dobrého. Vyjeli jsme sice včas a to v 8:08, ale až po Udine silně pršelo. Navíc na první mýtné bráně Jirkovi po kontaktu s obrubníkem prasklo kolo a tak musela v dešti proběhnout výměna kola. Na první benzince proběhla porada nad italskou kávou. Rozhodli jsme se pro zajížďku do Udine a vyhledání pneuservisu. První servis měl pouze pneu Pirelli, druhý všemožné značky, které jsme ani neznali jen Continental ne. Našli jsme pak nedaleký servis VW, ale bohužel, i když do siesty bylo dost času, italský VW servisák má dost času na kecy, ale málo času na práci. Takže zatímco s námi debatoval, že gumu má a že nám to opraví, ale blíží se dvanáctá, takže až ve dvě (respektive později přiznáno až ve 14:30), tak v poslední moment přišla myšlenka, že nám gumu prodají a ať si ji namontujeme jinde. Koupili jsme pneu a vrátili se do předchozího pneuservisu, kde překvapivě nemají polední siestu, a za 15 minut odjíždíme s opraveným kolem. Další komplikace přichází před Florencií, kde je z důvodu požáru auta zavřena A1 Direttissima a musíme na A1 Panoramica, kde je ovšem z důvodu zúžení docela dlouhá kolona. Zjišťujeme, že nestíháme doporučený dojezd do cíle v limitu (do 18 hod) a volám tudíž majitelce, že náš příjezd bude až kolem osmé. Bylo to ovšem zážitek, protože se ukázalo, že paní nemluví anglicky a když spustila italsky, nevím co říkala. Byla to zajímavá komunikace, já anglicky, ona italsky :-). Nakonec asi pochopila a slovy eight ok, jsem poznal, že můžeme být v klidu :-). Po zastávce na nákup opravdu přijíždíme před osmou na místo. Přivítala nás milá starší paní a ukázala nám celý dům i bazén, který chlapci hned vyzkoušeli. Vše nám povídala v italštině, takže jsme si pěkně pokecali 🙂 (automatico). Hlavně, že jsme se domluvili, v kolik hodin má za týden přijet.
8. den
Dopoledne jsme se zajeli podívat do městečka Massa Marittima, Na hlavním námšstí právě chystali kulisy na večerní představení opery. My si prošli uličky městečka, vyšlapali na věž a skončili na hlavním náměstí na obědě. Poté jsme se vrátili na ubytování a proběhl odpolední klid – bazén, aperol spritz, víno, večer gril…..
9. den
Tento den jsme si vyhradili pro návštěvu Sieny, Zaparkovali jsme na bezplatném parkovišti u tvrze a uličkami sešli na hlavní náměstí Piazza del Campo. Pak jsme se vydali směrem ke katedrále Santa Maria Assunta (Duomo di Siena). Po rozhodnutí absolvovat okruh PORTA DEL CIELO, jsme zjistili na pokladně, že první volný vstup bude až ve 14:30. Po koupi vstupenek jsme se vydali uličkami Sieny až do ulice Via Camollia, kde jsme si dali výborný oběd. Poté jsme se vrátili pomalu zpět a pak absolvovali prohlídky po vnitřním i vnějším ochozu katedrály, následně vnitřek katedrály a pokračovali přes Museo dell’Opera Metropolitana a panorama z Facciatone, baptisterium San Giovanni až do krypty.
10. den
Vyrazili jsme k moři k městečku Follonica. Usadili jsme se v piniovém hájku v těsné blízkosti parkoviště a užívali si koupel ve slané vodě .
11. den
Prvním cílem dne byla malá vesnička Buonconvento, popisovaná jako jedna z nejkrásnějších vesnic v Itálii. Úzké uličky, různá zákoutí, hradby, prostě nádhra. Poté jsme se vydali do nedalekého kláštera Abbazia di Monte Oliveto Maggiore. Moc hezké a klidné místo. Poté jsme odjeli do hystorické vesničky Montalcino. Typické výhledy do krajiny plné vinic a olivových hájů převáží i nad tím, že se zde moc dobře nenajíte. V uličkách je spoustu enoték, ale klasickou restauraci, aby člověk pohledal. Nakonec jsme dali zavděk místnímu řezníkovi s nabídkou panini, který nám moc chutnali.
12. den
Původní plán počítal sice s koupáním v moři, ale na trochu jiném místě. Po pozitivní zkušenosti s pláží ve Follonice jsme se tam vydali i podruhé. Tentokrát trochu foukalo a tak nám moře nabídlo nádherné vlny, ve kterých se všichni vyřádili 🙂
13. den
Po snídani jsme se vydali na nejvzdálenější místo od našeho ubytování do městečka San Gimignano. Cestou jsme udělali zastávku u kláštera (torza) Abbazia di San Galgano a rotundy Eremo di Montesiepi s italským Excalibrem.Po příjezdu do San Gimignana jsme zjistili, že všechna parkoviště jsou obsazená. Odjeli se po marných pokusech zaparkovat do sousedního městečka Colle di Val d’Elsa, kde jsme si dali na hradbách oběd s obsluhou mluvící česky (maminka číšníka pochází z Brna 🙂 ). Po procházce městem a krátkém dešti jsme se opět vrátili do San Gimignana, tentokrát jsme s úspěchem zaparkovali. Městečko jsme si prošli skrz na skrz, na hlavním náměstí ochutnali tu nejlepší zmrzlinu na světě 🙂 a pak se vydali zpět. Čekala nás poslední noc v Toskánském domečku. Dovolím si tedy shrnout naše dojmy z ubytování. Starý italský dům, sloužící jako chalupa. Místo skoro na samotě, přístupová cesta (alespoň poslední cca 1km) docela krkolomná (kamenitá, kousek i docela z kopce), vybavení domu bylo trochu jako ve skanzenu, ale pro nás ideální. Terasa s velkým stolem, pěkný bazén, gril. Ubytování jsme měli přes airbnb
15. den
V cca 8 hodin jsme se vydali na cestu do Grazu. Po minutí Padovy nám hlásila jak navigace, tak info panely nad dálnicí, že je před námi velká kolona (tu jsme ostatně viděli již při cestě tam). Změnili jsme proto malinko odklon od hlavní trati a projeli kolem přehrady Torrente Meduna a napojili se zpět na dálnici nad Udine. Poté, co jsme přijeli k Villlachu, jsme sjeli z dálnice a dali si oběd v nám už známé restauraci Fruhmann. Následně jsme navečer dorazili do Grazu na naše poslední ubytování, které nám z terasy nabídlo nádherný pohled na Graz. Ubytování v Grazu.
16. den
Sjeli jsme dolů do centra a u autobusového nádraží zaparkovali v podzemních garážích. Následně jsme se vydali do zbrojnice, kterou jsme si se zájmem prohlédli. Poté jsme vystoupali přes uličky historického městečka až na Schloßberg, kde jsme si dali tradiční rakouskou klobásku a pivo 🙂 Poté jsme se vydali k zámku Eggenberg. Zde jsme si prošli muzea, zahradu a absolvovali prohlídku horního patra zámku.
17. den
Cestu domů jsme si zpestřili krásnou scenérií přes Štýrsko až k městečku Vorau. Zde jsme navštívili místní skanzen. Poté jsme nahlédli i ke klášteru, ale vzhledem k tomu, že se zde konala sváteční mše, nechali jsme další prohlídku na někdy jindy…. Poté nás již čekala jen cesta domů a závěrečné vyhodnocení v restauraci U lucerny v Brně 🙂
Dle hodnocení všech účastníků mohu konstatovat, že se nám letošní dovolená opět vydařila a zanechala v nás spousty zážitků a dojmů.
Fotky jsou zde
