Réunion a Mauricius
Většinou cestujeme s rodinou po Evropě a vše si organizuji sám. Tentokrát jsme se chtěli s manželkou podívat o trochu dál a vybrali jsme si ostrovy Réunion a Mauricius. Po „brouzdání“ na internetu a přečtení různých recenzí, jsem oslovil CK Go2. Ozvala se mi paní Hauptmannová a sestavila první nabídku na míru, kterou jsme následně doladili. Čekalo nás 7 nocí na Réunionu a 4 na Mauriciu v termínu 5.-18.4.2023.
1.den
V odpoledních hodinách odjezd do Prahy, kde jsme přespali v hotelu Energie v blízkosti letiště.
2.den
Po snídaní jsme odjeli na Parkoviště R7, kde jsme nechali auto a řidič nás odvezl až k terminálu 2. Po odbavení a kontrole jsme počkali na nástup do letadla Air France Airbus A220-300. Po nastoupení všech cestujících nás kapitán přivítal a sdělil nám, že se připojili ke stávce a tudíž odlet bude o ½ hodiny opožděn. Ale to nám úplně nevadilo, protože jsme měli v Paříži 4,5 hodiny na přestup. Po přistání jsme si ověřili, že náš další let odlétá z terminálu 2E, kam jsme se přesunuli a usadili se v blízkosti předpokládaného gatu. Zakoupili víno a čekali. Asi po hodině mi aplikace nahlásila změnu terminálu na terminál K. Po ověření i na informační tabuli, jsme se tudíž vydali zpět přes celý terminál E. Cestu nám pak pomohla najít security (nebylo to úplně dobře značeno) a pak nás čekala opětovná bezpečnostní kontrola, následně jsme sedli na vláček a odjeli na terminál K :-). Celkem jsme na letišti nachodili asi 2,5km…. + cesta vláčkem. Ve standardním časem proběhl vstup na palubu letadla (Boeing 777-300) a po usazení všech cestujících nám opět kapitán sdělil, že jako stávka a odlet je o půl hodiny opožděn :-). Cesta pak probíhala v pohodě, jen nad Rudým mořem byla změna tlaku a nějaké turbulence, tak nás probudili s nutností se připásat.
3.den
V ranních hodinách místního času jsme úspěšně přistáli na letišti Roland Garros. Po přistání jsme již měli na whatsapp uvítací zprávu od místní delegátky Libuše Cyprien, která žije na ostrově již 15 let. Po východu z haly nás čekal delegát Reunitours, se kterým jsme prošli všechny vouchery, předal nám důležité informace a nasměroval nás do autopůjčovny Multiauto. Zde vše také proběhlo hladce (zaplatil jsem 35 Eur jako letištní daň a zablokovali si na kreditce 900Eur na případné škody). A za chvíli jsme již nasedali do „našeho“ autíčka (Renault Clio). Jelikož se v hotelu ubytovává až po 14 hodině, tak jsme se cestou zastavili v Akváriu Réunion v St-Gilles-les-Blanes. Poté jsme se již vydali do prvního hotelu, kam jsme přijeli kolem poledne. Pokoj byl již připraven, tak jsme se mohli hned ubytovat. Hotel Le Nautile Beach má krásnou písečnou pláž, jen se na břeh vyplavují korály, tak je lepší mít boty do vody. Také jsme hned moře vyzkoušeli a bylo velmi příjemné, krásná čistá voda a tím, že je pláž schovaná za korálovým útesem, tak je klidná a bezpečná (bez žraloků 🙂 ). Hotel má také bazény s vířivkou, ale ty jsme nevyužili. Má také vlastní restauraci (tu jsme využívali jen na snídaně a na občerstvení během dne po návratu z výletů), ale i v okolí hotelu se dají najít různé restaurace. Ať už na pláži, nebo restaurace v městečku v okruhu 500m, včetně výborné bageterie. V dostupné vzdálenosti je také supermarket a super stánek s místním ovocem, kde jsme si kupovali misky s mixem nakrájeného ovoce.
Odpoledne v 17:00 jsme měli sraz s Libou, dostali jsme na uvítanou místní koktejl a pak nám předala materiály („itinerář“) a spoustu rad, informací a tipů jak si pobyt na Réunionu užít. Itinerář si můžete přizpůsobit dle svého uvážení.
4.den
Ráno jsme hned po snídani (ta je od 6:30) podnikli první výlet do Cirque Mafato a to na vyhlídku Maido. Čekala nás cesta z 0 m n.mm do cca 2 300 m n.m.. Odtud se otevřela nádherná scenérii Mafata a zároveň i rozhled k moři. Příroda je opravdu mocná kouzelnice. Poté jsme se vydali na krátkou procházku podél srázu na další vyhlídku. Čekal nás pomalý sestup po lávových kamenech a vegetací až k dalšímu nádhernému výhledu na Cirque Mafato. Po návratu k autu jsme opět sestoupali k moři a podívali se na pláž Boucan-Canot. Po návratu na hotel nás jen čekal odpočinek, koupání v moři, místní pivo a francouzské víno :-).
5.den
Vydali jsme se na jih do Saint Leu na místní „Zelňák“ a prošli si celý trh a podívali se na pláž. Poté jsme se vydali k salinám u Le pointe au sel. Po prozkoumání solných jezírek jsme sestoupili pod útes k nádherné zátoce s přírodním „bazénkem“ a s nádherně čistou vodou. Tam jsme se krásně osvěžili. Naše další cesta vedla k útesu a vyhlídce Souffleur a následně k Le Gouffre. Na těchto místech je moře divoké a nádherně se zařezává do ostrova. Odtud jsme se vydali do želví zahrady Le jardin des tortues a viděli zde všelijaké druhy želviček. Po krásném relaxu v tomto koutu ostrova, jsme odjeli na návštěvu botanické zahrady Conservatoire botanique national de Mascarin a prošli si jí. Je to opravdu nádherná zahrada s božským klidem. Poté jsme sestoupali opět k moři a navštívili záchranou stanici Kélonia u St-Leu.
6.den
Opět jsme se vydali k Cirque Mafate, tentokrát na vyhlídku Cap Noir. Tím se nám Mafate otevřelo ze severní strany. Poté jsme si udělali malý kruh stezkou po srázu a následně vystoupali na hřeben, přes který jsme se vrátili zpět na parkoviště. Odpoledne jsme již měli relax u moře.
7.den
Po 4 nocích v hotelu Le Nautile Beach jsme se ráno sbalili a po snídani se vydali přes 420 zatáček a 3 tunely do Cirque de Cilaos a lázeňského městečka Cilaos. První naše cesta vedla nad městečko na vyhlídku La Roche Merveilleuse, odkud je nádherný výhled na celé městečko a údolí. Následně jsme přejeli na silnici vedoucí do Îlet à Cordes až k autobusové zastávce Fleurs Jaunes, dokud je vidět údolí a městečko z druhé strany. Cestou jsme obdivovali spoustu vodopádů a nádherné krajiny. Poté jsme se již prošli lázeňským městečkem, došli k jezeru Mare a Joncs. Pak jsme se vydali k místnímu vinařství Chai de Cilaos, kde jsme zjistili, že včera a dnes mají bohužel zavřeno. Vrátili jsme se tedy do centra , podívali se do infocentra a do kostela. Pak nás již čekala ta samá cesta plná zatáček zpět k moři až do města Saint-Pierre, kde jsme měli druhé ubytování a to v hotelu Le Battant Des Lames (2 noci). Ale vzhledem k tomu, že jsme měli čas, tak jsme ještě udělali zastávku v museu Saga du Rhum. Také jsme zde Rum ochutnali a zakoupili :-). Hotel je pak opět u krásného moře a má i vyhřívaný bazén (ten jsme nevyzkoušeli). Odpolední procházkou jsme pak podél pobřeží došli do přístavu a městečka a jelikož jsme z dálky viděli minaret, vydali jsme se k němu. Poté co jsme přišli k mešitě a začali ji obcházet nás jeden muslim nasměroval do zahrad u mešity. Tam nás oslovil malý chlapec (asi 10 let) a zeptal zda se chceme podívat dovnitř. Chvíli jsme váhali zda je to možné , ale i ostatní nás lákali k návštěvě. Proto jsme svolili. Po vstupu a sundání bot nás chlapec vzal do hlavního sálu, kde probíhali modlitby. Posadil nás na periferii a vyndal z knihovny korán a ukázal nám ho. Zároveň se k němu ještě přidal druhý klučina a ten nám z koránu něco přečetl (zazpíval). Poté nás chtěl odvézt o patro níž, kde jsme viděli, že jsou lázně. U východu z hlavního sálu nás ale zastavil pravděpodobně nějaký hlavní duchovní a začal chlapci něco důrazně vysvětlovat. Pak se obrátil na nás a začal něco francouzsky. Řekl jsme mu, že mluvím pouze anglicky, což zase neuměl on, ale z řeči těla jsme pochopili, že to asi nebyl od malého muslima dobrý nápad a my se s omluvou rozloučili a odešli. Pak jsme se na nábřeží zastavili na pivo a odebrali se do hotelu.
8.den
Původní plán byl jet na sopku, ale vzhledem k předpovědi a také aktuálnímu stavu ráno, kdy kopce již byly zahaleny v tmavých mracích, jsme přehodnotili plány a vydali se na divoký jih a část východního pobřeží. První naše zastávka vedla k útesu Manapany Les Bains. Zde jsme obdivovali divoké posopečné pobřeží, bohužel zde žijícího gekona zeleného jsme nezahlédli. Ale nádherné vodní scenérie stáli za návštěvu. Poté již jsme pokračovali kousek do vnitrozemí, kde nás čekali jedny z nejhezčích vodopádů na ostrově – vodopády Grand Gallets. Dlouhou chvíli jsme se kochali touto přírodní krásou a zároveň pozorovali odvážlivce, kteří slaňovali na dno, aby pak pokračovali canyoningem. Poté jsme se vrátili kousek níže a podél řeky došli až k menšímu vodopádu Trou Noir. Oba vodopády se nachází na řece Langevin. Po návratu k pobřeží jsme dále pokračovali směrem k východnímu pobřeží, kde jsme se zastavili u „Zlého“ mysu Cap Méchant, kde jsme se prošli nádherným parčíkem se stromy vacoa a kochali se nádhernými útesy. Poté jsme se již dostávali na východní pobřeží, kde nás krátce nato uvítalo lávové pole, které zde steklo z vulkánu až do moře naposledy v roce 2007 a tím zvětšilo ostrov o 30ha. Poté jsme pokračovali dále na sever a zastavili se v zátoce Anse des Cascades. Jde o schovaný záliv s nádherným palmovým hájem Palmiste Rouge a s vodopády. Které padají ze svislé stěny. Poslední naší zastávkou byl kostel Notre Dam de Lave v St Rose, kde se v roce 1979 zastavila láva ve vstupu do kostela a jinak ho obtekla až do moře. Prostě „zázrak“. Zde jsme si také v místním bufetu dali vynikající místní kreolské pokrmy. Následně nás již čekala zpět na západní pobřeží. Cestou jsme se ještě zastavili na nejhezčí pláži jihu – Grande Anse s krásným parčíkem a přírodním mořským bazénem, ideálním zvláště pro děti.
9.den
Po snídani a sbalení věcí jsme začali stoupat směrem na sopku Piton de la Fournaise. Naše první zastávka byla vyhlídka Nez de Beuf, kde jsme se kochali pohledem do údolí Riviere des Remparts. Po dalším stoupání jsme se dostali až na Plaine des Sables, která připomíná měsíční krajinu a také zde skončila asfaltová cesta, dále se již pokračuje po prašné cestě plné děr. Po příjezdu na parkoviště jsme viděli, že celá sopka je v mracích (dokonce před koncem cesty jsme jeli v mlze). Šli jsme tedy po cestě podél hrany propadu a postupně se počasí začalo vylepšovat. Následně v momentě, kdy jsme se vydali na sestup po 527 schodech, se sopka odhalila a my ji mohli obdivovat v plné kráse. Po sestupu na lávové pole jsme došli ke kráteru Formica Leo, což je malý bratříček hlavního kráteru Dolomieu. Poté co jsme obešli kráter jsme se vydali opět stejným počtem schodů nahoru :-). Cestou zpět jsme se zastavili u vyhlídky Pas des Sable, kde jsme se naposledy pokochali měsíční krajinou a pak se vydali ke kráter Commerson. Jde o starý vyhaslý kráter s úctyhodnými rozměry – 500 metrů průměr a 265 metrů hloubka. Díky své poloze se jedná o jedno z nejdeštivějších míst. V roce 1980 zde při cyklónu spadlo během 15 dní neuvěřitelných 6,43m vody. Po návratu do městečka Bourg Murat jsme si dali malou zajížďku na vyhlídku na údolí Grand Bassin. Jde o „ztracené“ údolí s vesničkou a vodopádem, která je přístupná pouze pěšky nebo helikoptérou. Poté jsme se vrátili na hlavní cestu a sestoupali na východní pobřeží k St-Benoit a pak se již vydali směrem do Salazie na naše poslední ubytování.
Cestou jsme se kochali mnohými vodopády – Bílý vodopád (Cascade Blanche), Pisse en lair, za městečkem Salazie je nádherný vodopád Voile d la Mariée (Nevěstin závoj). Pak jsme již přijeli do městečka Hell-Bourg a ubytovali se v hotelu Le Relais des Cimes. Po ubytování jsme se šli projít po městečku a vydali se na krátkou procházku k ruinám bývalých termálních lázní. Důsledkem cyklónu v roce 1948 prameny zanikly a lázně zchátraly. Večer jsme si v hotelu pak dopřáli tradiční kreolské pokrmy.
10.den
Po snídani nás čekala cesta na letiště. Stihli jsme se ještě zastavit a pokochat u vodopádů, podívat se do katedrály Notre Damme de l’Assomption a pak již jen cesta na letiště, kde jsme odevzdali auto. Poté jsme s Air Mauritius ( Airbus A350-900) přeletěli na ostrov Mauricius. Po přistání na nás již čekal řidič a odvezl nás do hotelu Sunrise Attitude, který je jen pro dospělé a kde jsme měli all inclusive. Měli jsme si pokoj s přímým vstupem do bazénu, což bylo úžasné. K hotelu patří í část pláže Belle Mare, voda byla čistá, jen občas zde plavala nějaká řasa. A voda teplá 🙂 .V hotelu byli úžasní lidé, servis i služby byli na vysoké úrovni. Odpoledne jsme se prošli po pláži až k hinduistickém „chrámu“. A pak relaxovali.
11.den
Vydali jsme se po pláži směrem k vesničce Belle Mare, kolem bývalých vápenek a kolem památníku leteckého neštěstí. Prošli jsme Belle Mare až k ruinám bývalého cukrovaru a skrz políčka místních jsme se dostali zpět na pláž a k hotelu. Odpoledne jsme pak relaxovali v baru, u moře a zase v baru :-).
12.den
Po jídle, bazénu, baru, jídle, moři a baru jsme měli před večeří v 17:00 degustaci místních rumů :-).
13.den
Čekal nás poslední den na Mauritiu s návratem domů. V poledne jsme opustili pokoj, naštěstí jsme mohli do večera využívat veškerý servis na jídlo i bar. Po obědě jsme se ještě vydali na moře lodičkou s proskleným dnem. Na zpáteční cestě nás chytl hezký deštík, který pak vydržel skoro až do večeře. Před večeří jsme dali sprchu a převlékli se do cestovního. Po večeři nás již čekal řidič a odvezl na letiště. Čekala nás 11,5 hodiny (cca 950km) dlouhá cesta letadlem (Airbus A350-900) do Paříže.
14.den
V ranních hodinách jsme pak přistáli v Paříži. Zde jsme měli 4,5 hodiny na přestup. Museli jsme se dostat s terminálu K na terminál D. Vzhledem k tomu, že nám letadlo „odněkud“ přiletělo pozdě, měli jsme start odložen ještě o hodinu. Poté, ale již naše letadlo (Embraer 190) zamířilo na Prahu. Po příletu a vyzvednutí kufrů na nás již čekalo auto z Parkování R7 a odvezlo nás k našemu autíčku. A čekala nás poslední cesta domů do Brna, kam jsme dorazili v cca 19.00 hod. Tím skončilo naše putování a nádherná dovolená.
Co napsat závěrem.
Réunion je úžasný ostrov, kde zažijete kombinaci čistého moře, úžasně zelené přírody, hor, řek a sopky. Vřele tento ostrov doporučuji a děkuji CK Go2 za zprostředkování nezapomenutelných zážitků. Jen je prostě 7 dní málo na prozkoumání všech krás ostrova. Pokud bych se tam někdy ještě dostal, určitě bych se obrátil na Libu, která má i ubytování a může zprostředkovat i výlety za delfíny nebo i velrybami (sezóně). Samozřejmě musí být i úžasný přelet vrtulníkem nad ostrovem s tím, že všechny krásy člověk vidí s ptačí perspektivy.
Co se týká Mauricia – nemohu hodnotit přírodu, ale obávám se, že po Réunionu, by to byl slabý odvar. Jinak jsme si zde krásně odpočinuli. I když jsme zjistili, že to není úplně „náš šálek kávy“. My jsme spíše na ty aktivní dovolené :-).
Fotky z dovolené jsou zde.
Odkazy:
Itinerář od Libu zde
Itálie – léto
Na letní dovolenou jsme se vydali do Itálie.
Cestu opět naplánovala má vlastní CK Kolda. ?
4 ubytování ve 4 regionech (Friuli-Venezia Giulia, Liguria, Lombardia a Veneto).
Předběžný plán dovolené byl tento.
Fotky z dovolené jsou zde
1. den sobota
Po naložení věcí jsme se v cca 7:40 vydali do Líšně přibrali Pepu a po osmé hodině jsme vyrazili směr Rakousko. Jelikož byl pod Vídní celkem provoz rozhodli jsme se odbočit na S6 a jeli směrem na Scheifling, kde jsme se stočili na Klagenfurt, kde jsme se napojili zpět na dálnici A2 a pokračovali dále na Itálii. Za hranicemi jsem podle waze sjel na Tarviso a zpět jsme se na dálnici kvůli koloně vrátili až těsně před mýtnou bránou. Dále jsme pokračovali prakticky po dálnici až do městečka Palmanova. Při příjezdu se již hodně mračilo a po příchodu do hotelu začala bouřka. Naštěstí nás již ubytovali (i když bylo kolem třetí a check-in má hotel až od 16:00). Po bouřce jsme se pak vydali na průzkum městečka. Od hotelu jsme došli na hlavní náměstí (Piazza Grande) a vydali se k jedné ze 3 vstupních bran do města a to k Porta Aquileia. Odtud jsme se vydali cestou pod hradbami kolem vodního příkopu k další bráně Porta Udine. Zde je k vidění akvadukt a systém, který napájí vodní kanál. Dále jsme pokračovali až k Porta Cividale, kterou jsme se vrátili na hlavní náměstí. Po občerstvení a prohlídce kostela, jsme se ještě vydali ke staré vodárenské věži (Antico Acquedotto).
2. den neděle
Po snídaní (v cca 8 hodin) jsme se vydali na cestu směr Cinque Terre do městečka Levanto. Cestou jsme měli naplánované 3 zastávky. První zastávkou bylav Monselice. Malé městečko s opevněným palácem, románskou katedrálou, Vilou Duodo, kostelem San Giorgio na zbožné cestě „sedmi kostelů“. Druhá zastávka byla nedaleko ležící Montagnana. Městečko se zachovalými hradbami a vstupními branami. Třetí zastávkou pak byla návštěva muzea Lamborghini. Poté naše „kroky“ směřovali již do Levanta.
3. den pondělí
Původně jsme měli odjet vlakem 7:02 do Riomaggiore, ale vzhledem k cca půl hodinovému zdržení vlaku to bylo o něco později. Po vystoupení v nejvzdálenější vesnici Cinque Terre (myšleno ze směru od Levanta), jsme si ji prošli a vydali se k cestičce, která nás měla převézt přes kopec do Manaroly. Pod úpatím kopce jsme ale spatřili strmé schody a usoudili jsme, že bude lepší se vrátit na nádraží a vlakem projet (tunelem) do Manaroly. Po vystoupení z vlaku a projití vesnicí, jsme se vydali nahoru k autobusu. Jelikož jsme měli čas do odjezdu, tak jsme stihli i malé občerstvení. Poté nás již mini-autobus vyvezl nahoru do vesnice Volastra. Tam jsme od kostela vydali na stezku mezi vinice a postupně došli až do Corniglia. Zde již začalo být trochu těsno. V úzkých uličkách se procházelo již dost turistů. Po prozkoumání vesničky a občerstvení jsme využili místí kyvadlovou dopravu, která nás svezla dolů k nádraží. Tam jme sedli na vlak a projeli do další vesničky Vernazza. Po prozkoumání vesnice jsme se vydali na placenou stezku přes strmé schody, kterými jsme vystoupali až do výše cca 220m.n.m, pak nás čekala pohodová cesta než jsme zase začali po několika stech schodech opět klesat do Monterosso del Mare. Bylo to náročné, ale výhledy stály za to. Po sejití do poslední vesnice Cinque Terre jsme se původně chtěli zde vykoupat, ale vzhledem k tomu, že přišel déšť, tak jsme zvolili cestu na vlak a vrátili se do Levanta.
Na celý den jsme využili Cinque Terre Card za 18,20 Eur. V ceně je celodenní jízdenka na vlak a bus a vstupy na placené úseky stezek.
4. den úterý
To byl den odpočinkový. Dali jsme krátkou procházku po Levantu, prošli si místní tržiště a koupali se v moři. Prostě nuda, nuda, šeď, šeď ?
5. den středa
Na tenhle den jsme měli naplánovanou cestu do Janova. S předstihem jsme si na internetu koupili lístky do akvária a vyrazili brzy ráno, tak abychom v pohodě zaparkovali hned vedle akvária. Což se nám povedlo. Do Janova jsme přijeli cca po půl deváté. I když se na oficiálním webu píše, že mají otevřené akvárium od 9:00, my měli koupené vstupenky na čas 08:30-9:00. Po příchodu ke vchodu jsme byli hned vpuštěni a tak jsme zahájili prohlídku akvária téměř bez lidiček. Po prozkoumání všech tvorů v akváriu jsme se vydali do historického centra. První naše kroky vedli na vyhlídku Belvedere Castelletto. Odtud je nádherný výhled na Janov i přístav. Poté jsme sjeli výtahem dolů a prošli si Via Garibaldi s nádhernými paláci a přes Piazza De Ferrari jsme došli až k rodnému domku Kryštofa Kolumba. Po drobném občerstvení jsme se vraceli kolem katedrály San Lorenzo. Po cestě k parkovišti jsme pak hledali nějakou hospůdku na dobrý oběd. Nakonec jsme zakotvili v Trattoria pizzeria San giorgio a udělali jsme dobře. Tak výborné špagety s mořskými plody (a bylo jich opravdu hodně) jsem dlouho neměl. Po návratu k autu jsme se vydali směr Boccadasse, bývalé rybářské vesnice, ale nešlo zde zaparkovat. Tak jsme to vzdali a jeli dál podél pobřeží až do Nervi. Po zaparkování u nádraží, jsme se vydali procházkou po Passeggiata Anita Garibaldi do vesnice, kde jsme se občerstvili zmrzlinou a pak se vydali zpět.
6. den čtvrtek
Další odpočinkový den. Vydali jsme se stezkou, která vede po zrušené staré železniční trati do sousední vesnice Bonasolla. Cesta vede skrz několik tunelů a je prakticky po rovině, takže těch 5km jsme zvládli úplně v pohodě. Po vykoupání na místní pláži jsme se vydali ke kapličce Cappella della Madonnina della Punta. Poté jsme se vydali zpět a dali oběd a zmrzlinu. Cestu zpět jsme zvolili vlakem.
7. den pátek
Jelikož v nás přetrvávala únava z prvního dne a cesta přes kopec do Monterosso by byla hodně fyzicky náročná (370 výškových metrů nahoru a pak spousty schodů to samé dolů) a také se honili mraky, zvolili jsme pohodový páteček. Prošli jsme se dalšími zákoutími Levanta a koupali se v moři.
8. den sobota
Ráno bylo opět zataženo, dokonce nás cestou k přístavišti pokropil deštíček, ale na cestování lodí to bylo ideální počasí. Po zakoupení celodenní jízdenky (39Eur) a přikoupení jízdenky kolem 3 ostrovů (s celodenní jízdenkou pouze 5 Euro navíc), jsme počkali na naši loď. Je to takové místní MHD. Loď postupně zastavuje ve všech vesnicích Cinque Terre (vyjma Corniglia, které je na skále) a postupně jsme dojeli až do Pontovenere. Po vystoupení z lodi jsme měli cca hodinu čas na prozkoumání vesnice. Cestou skrz úzkou uličku jsme vystoupali až ke Chiesa di San Pietro. Odtud jsme se pak vraceli podél pobřeží. Po nastoupení na druhou loď jsme se vydali na okružní plavbu kolem 3 ostrovů (probíhá i komentování ústy kapitána) – Isola Palmaria, Isola del Tino a Isalo del Tinetto. Je to také oblast, kde se potkává Ligurske a Tyrhenske moře. Po návratu do Portovenere jsme přestoupili na další loď, která nás zavezla do Lerici. Zde jsme se prošli městečkem, pokochali se výhledy z terasy u pevnosti. Poté nás již čekal cesta zpět s přestupem v Portovenere a do Levanta jsme dorazili v cca 18:00. Akorát to byl ideální čas na večeři. Vybrali jsme si restauraci Da Tapulin a dali výbornou rybičku.
9. den neděle
V cca 9 hodin jsme odjeli z Levanta a vydali se na další ubytování v Pozzolengu. Cestou jsme si udělali zastávku v Parmě. První naše zastávka byla hned kousek od parkoviště a to Palazzo della Pilotta. V paláci je muzeum umění, ale hlavně knihovna a úžasné dřevěné divadlo. Dále jsme kráčeli historickým centrem a zastavili se na lehký oběd v Trattoria Salumeria Rosi, kde jsme ochutnali místní parmskou vyzrálou šunku. Poté již jsme mířili rovnou k cíli, do hotelu Il Castello v Pozzolengu. Zvládli jsme i podvečerní procházku k hradu a po vesnici. Večer jsme strávili v místní restauraci za doprovodu DJ, který hrál hity z 80. let ? Dali jsme si vynikající těstoviny a dobré víno (hóóódně ?)
10. den pondělí.
Vydali jsme se na západní pobřeží Lago di Grada do Gardone Riviera, kde jsme navštívili botanickou zahradu André Hellera. Po občerstvení na břehu jezera, jsem se vydali do Lonata a vystoupali na místní hrad, ze kterého je nádherný výhled po okolí. Po cestě zpět jsme se zastavili u věže Tower of San Martino della Battaglia. Zde jsme na parkovišti viděli další poničená auta, včetně Tesly z Norska se zničeným panoramatickým sklem. Na večeři jsme se pak vydali do jedné z místních restaurací v Pozzolengu – Trattoria Vecchio 800.
11. den úterý
Po ránu jsme se vydali k Lago di Grada do Sirmione. Po projití historické brány, jsme se vydali nejprve prozkoumat hrad a poté i uličky historické vesničky. Byli jsme udiveni, že na cca 100 metrech je asi 10 zmrzlináren. A jen v jedné jsme napočítali asi 105 vaniček zmrzlin….. Po krátké procházce jsme se pak vydali zpět k autu a proti nám šli davy turistů….. Po návratu do Pozzolenga jsme se zastavili v místního rodinném vinařství Zenegaglia, kde nám dcera majitele udělala degustaci jejich vynikajících vín. Také jsme se bavili o bouřce, která zde byla před týdnem. Říkala, že to trvalo cca 10 minut, ale že kroupy jim zničily asi 50% úrody ve vinohradech. Ale že je to ještě dobré, jsou vinaři, kteří přišly o 100% úrody. Večer jsme zakončili opět v hotelové restauraci u dobrého jídla a vína.
12. den středa
Po snídani a nabalení věcí jsme se vydali na naše poslední ubytování v oblasti Valdobibiadene. U Lago di Garda jsme se ještě zastavili na nákup olivového oleje a dalších produktů v nám již známém Museo dell Oliov Cisanu. Cestou jsme si pak ještě udělali zastávku v dalším pevnostním městečku Cittadella. Prošli jsme si městečko a prošli se po hradbách, ze kterých jsou úžasné výhledy. Poté jsme pokračovali do Valdobbiadene, kde jsme se zastavili ve vinařství Ciodet Spumanti, pro nějaké zásoby na večer. No a potom nás čekalo několik serpentin a vystoupání až do 970 m.n.m.. Luxusně vybavený apartmán s nádhernými výhledy na celou oblast Prosecca až na benátskou lagunu a v dáli i kopce Istrie.
13. den čtvrtek
Po sjetí do údolí jsme se vydali přes zříceninu hradu Collalto, kolem Castello di San Salvatore až k Agricole Conte Collalto. Zde jsme ochutnali prosecca od komtesy Collalto. Pak jsme pokračovali k památníku Sacrario Ossario Militare del Montello a ke zřícenině Abbey of Saint Eustace. Odtud jsme se vydali do Conegliana se zastávkou v Grassi Caffè na kávu a nákup kapslí do kávovaru. V Coneglianu jsme zašli do nám známé pizzerie na oběd (Pizzeria al Cantonet) a zastavili se nakoupit výbornou kávu v místní pražírně Dersut Caffè.
14. den pátek
Vydali jsme se ochutnat místní prosecco. Zajeli jsme nejprve do vinařství Marsuret, pak do vinařství Nani Rizzi, cestou jsme zastavili ve vinařství Alessandro Bartolin (kde nám poprvé prosecco úplně nechutnalo) a poslední byla třešnička na „dortu“ vinařství Cartizze PDC. Zde ochutnat prosecco to byl výstřel do nebes……
15. den sobota
Po ránu ještě pršelo, tak jsme vyrazili až před polednem. Cestou do Trevisa jsme se zastavili ve vinařství La Tordera pro prosecco na večer a opět v Grassi Caffé na vynikající kávu. V Trevisu jsme si prošli historické centrum města a pochopitelně si dali i zmrzlinu. Cestou zpět jsme nakoupili vynikající pokrmy na večerní grilování (rybičku, rybí špízy atd.).
16. den neděle
Návrat domů, kam jsme přijeli kolem 18:00.
